Young ＆ Short 12-14 let

První pásmo o délce 69 minut je zaměřené na diváky ve věku 12 až 14 let a nabízí pět krátkých snímků, zabývajících se vztahy k rozvedeným rodičům, jejich alkoholismem a tudíž osamocením ve světě, domácím násilím a touhou vyrovnat se s ní po svém, odlišností od většiny komunity, v níž tyto děti žijí i soucitem s hendikepovanými zvířaty.

Nabízíme také pracovní listy pro následnou diskusi po filmech a také možnost domluvit lektora, který diskusi po filmech povede.

Krátká anotace:

Život v rodině alkoholiků, domácí násilí, vztah k rozvedeným rodičům, sociální sítě a hateři, jinakost v komunitě. Pásmo pěti krátkých filmů o tom všem mluví jasně a bez trapností. Krátké hrané filmy vybrali diváci Young Film festu pro své vrstevníky.

Thea a Tuva (Norsko, 2020, 23 min., režie: Kristian B. Walters)

Co přináší alkoholismus rodičů a jako důsledek osamocení dětí, bezcílnost jejich existence i mnoho dalších otázek evokuje tento norský krátkometrážní skvost - například: Rodí se lidé už zlí, nebo na jejich vývoj má formující vliv rodinné prostředí? Hrdinky snímku Thea (14) a Tuva (12) si celý den mají poradit se sebou samy, protože rodiče vyspávají po bouřlivém mejdanu a matka jim dost agresivně dává najevo, že doma teď opravdu zůstat nemohou. Co teď? Ulice města i místní nákupní centrum jsou prostorem, v němž se poflakují ne poprvé ani naposledy. Tentokrát se tam „náhodně“ potkají s pětiletou Sofií, která se k nim připojí bez vědomí své vlastní matky, zaměstnané náhlým setkáním se svým známým… Přátelství? Spíš hra na to, jak někoho ovládnout je motivací jejich společné výpravy a „zábavy“. Co ale se Sofií, když se setmí? Co vše se může stát? Nemyslete hned na nejhorší…

Dalía (Island, 2020, 16 min., režie: Brúsi Ólason)

Rozvod rodičů vztahům s dětmi nikdy příliš neprospívá a pro šestiletého kluka je jeho táta na farmě daleko od města dost cizí postavou jeho příběhu. Ti dva spolu mají strávit víkend a máma kluka přiveze, z auta jim zamává, ať si sami poradí. Jejich světy jsou ale tak vzdálené, jak jen můžou být město a farma kdesi v „divočině“. Jedinou tátovou možností komunikace je společná práce, a tak syna zavalí celou řadu příkazů, výsledkem je ale ještě větší prázdnota mezi nimi i strach dítěte z otcovy přísnosti. Spojí je až smrt otcova koně a společně vykopaný hrob. Snímek je velmi věrný tradici islandské umělecké filmové školy a její práci s komunikací a prázdnotou mezilidských vztahů s pozadím úžasných přírodních scenérií. Dokážou blízcí lidé sdílet své nejhlubší emoce?

Run (Velká Británie, 2021, 13 min. režie: Emma Miranda Moore)

Charliemu je dvanáct a doma „je uvězněný“ v době covidové s tyranem, který si z něj nejčastěji pro vlastní obveselení dělá boxovací pytel. A Charlie ví, že jen když bude trénovat, jednoho dne se mu může úspěšně ubránit. Jsou tam jen oni dva a nikde nikdo další. Až jednoho dne venku Charlie potká Lisu, která venku kouří a pod okem mám dost velkou podlitinu. Zjevně ani její domov není příliš bezpečným místem k žití. Začnou spolu běhat. Dá jim to sílu, aby se dokázali vzepřít prožívanému násilí?

toni_with_an_i (Velká Británie, 2019, 12 min., režie: Marco Alessi)

Čtrnáctiletá Toni je solitér, a proto to má ve škole těžké. Jde si ale vlastní cestou, je zblázněná do muziky a pokouší se být videoblogerkou. Její specialitou je tvorba excentrických lip-sync coverů svých oblíbených písní. „Větší trapárnu jsem v životě neviděla lol! Co sis jako myslela?“ „TRAPAS.COM.....“ To je odezva na její tvorbu od spolužaček na sociálních sítích. Jak se s tím Toni podaří poprat? Vyplatí se vůbec dnes být sám sebou?

Azyl (ČR, 2021, 5 min., režie: Eva Matějovičová)

I zvířata můžou mít hendikepem. Jakou šanci pak mají ale na přežití? V animovaném snímku Evy Matějovičové se snaží zvířecí záchranářka (s mnoha alergiemi) najít pro každé osiřelé zvíře ideálního páníčka. Každý z nich si přece zaslouží druhou šanci.

V případě zájmu kontaktujte:

Johanka Ulrichová

kruton@krutonfilm.cz