Přednáška filmového kritika Ondřeje Pavlíka o specifickém žánru "poťouchlé kritiky."
Co mají společného nechvalně proslulý uživatel verbal z ČSFD a moderátoři rozhlasového pořadu Čelisti? A co to znamená, když o filmové reflexi řekneme, že je poťouchlá? V přednášce se zaměříme na jeden z nejvýraznějších rétorických stylů současné české filmové kritiky, který je okázale performativní, výstřední a groteskně komediální. A přestože se jeho představitelé prezentují jako výrazné a nenapodobitelné individuality, ve skutečnosti mají překvapivě mnoho společného.
Přednáška Ondřeje Pavlíka nastíní charakteristické rysy poťouchlé kritiky a vysvětlí, kde se vzala a proč se jí tak dobře daří právě v podmínkách dnešní digitální éry. Mimo jiné tak vyjde najevo, že ačkoli se poťouchlí kritici často vymezují vůči jakékoli normalitě, ve skutečnosti dokonale ztělesňují principy pozdně kapitalistického mediálního provozu a jsou jejich excesivním sebereflexivním odrazem.